Žárlivost

Dobrý den, rád bych se svěřil se svým problémem a budu doufat v radu, která mi ten problém aspoň trošku usnadní. V mém okolí mě nikdo nechápe, i když se jim nedivím (sám si říkám jaká blbost to je) a ti kteří se mi nějak snažili pomoct, nebyli moc (spíš vůbec) úspěšní.

Začnu asi stejně jako hromada lidí, co sem píší. Mám přítelkyni a jsem spolu 2,5 roku. Problém je v tom, že já za každou cenu musím ten vztah ničit. První rok byl úplně úžasný, byli jsme na sebe hodní, trávili jsme spolu spoustu času, protože jsme chtěli být spolu, nikomu nic nevadilo a mě ani nenapadlo, že by mi mohlo vadit to, co mi vadí teď. Nevím, jak to celé ve mně začalo, říkám si, že to mohlo přijít klidně ze dne na den. Ale po roce vztahu jsem začal být až neskutečně žárlivý. Ale ne taková ta klasická žárlivost, že se bojíte, že vás přítelkyně podvede s někým jiným. Mně osobně vadilo to, jak se obléká.

Abych to uvedl na pravou míru, tak například výstřihy, krátké sukně, krátké šaty, plavky. Bohužel to takhle teprve začalo. Zpočátku jsem jenom říkal, že mi to vadí a že bych byl rád, aby to nenosila, dneska už jsem na ní hnusný, jsem naštvaný a nemám náladu se s ní bavit). Dodnes se mi snaží vyhovět, jak nejvíc to jde a já to ani nedokážu ocenit. Dneska už je to v takové fázi, že mi vadí každé tričko, které není ke krku (a dokážu si najít i když má tričko víc vykrojené v podpaží, že v různých úhlech je tam vidět), šaty, které nejsou ke krku a aspoň po kolena, nesnesu sukně, legíny, plavky, krajkové kalhotky. Kdybych to shrnul do jednoho, tak mi vadí vše, kde je i minimální možnost, že někdo uvidí kousek předností mé přítelkyně. Každý den ji připomínám, aby si zatáhla a já ji stejně nevěřím, že to dělá. Vždy když se má někde převlíkat, tak říkám, aby šla někam, kde nikdo není a ona že to udělá a já ji stejně nevěřím. Mám neustálou potřebu ji kontrolovat, co si vzala a jestli se náhodou někde neohnula tak, že ji je vidět do výstřihu. Vadí mi i to, že chce jet se školou do Anglie na týden se spolužáky (Ale jak říkám, nemám strach, že by mě podvedla, ale že by tam mohla nosit něco, převlékat nebo se sprchovat před klukem). Často se o tom hádáme, spíš stylem, že říkám, že nemá cenu se mnou být a že by to se mnou už měla ukončit, že to nedokážu jen tak překonat. Nechci být bez ní (ale nechci, aby se měla tak špatně) a i když to nechápu, tak ona nechce být beze mě.

Pochopím když Vám to bude připadat divné. Omlouvám se za stovky slov, ale ocením jakoukoliv radu, která by mi mohla pomoct. Mockrát děkuju za ochotu

Akceptovaná odpověď

úterý, červen 16 2015, 09:45 AM - #trvalý odkaz