deprese, ztráta naděje

Dobrý den, je mi 24 let a pár let se léčím s depresí, beru pravidelně léky, ale stejně mám posledních pár týdnů pocit absolutního vyčerpání. Nebaví mě žít, nic mi to nedávalo, nedává a ani nedá... Když jsem sama sobě položila otázku proč tu ještě jsem, odpověď byla jasná. Kvůli rodině, ti jediní mě tu drží a můj odchod by jim ublížil. Jenže mně připadá, že jim více ubližuje moje existence. Dala jsem výpověď v práci a našla si novou práci ,,v terénu´´. Doma budu jen na víkendy, asi si tím chci rodinu trochu oddálit. Aby si zvykli na to, že s nima nejsem. Zbývá mi doplatit pár dluhů, které jsem z mladistvé nerozvážnosti dokázala natropit. A pak, nevím co pak. Můj přítel mi říká, že se chovám moc odtažitě, všiml si, že zase nikam nechodím, jenom do práce, a paradoxně nejvíc ho děsí mé náhle zběsilé splácení dluhů. Vyhrožuje mi, že mě nechá zavřít do ,,blázince´´. Ať prý se vzpamatuju a koukám se chovat normálně, ale to prostě nejde. Nevím, co mám dělat... Potřebovala jsem se svěřit, protože nemám komu, vypsat se. Omlouvám se, za obtěžování. Šárka

Akceptovaná odpověď

pátek, říjen 31 2014, 08:23 PM - #trvalý odkaz