marihuana

Dobrý den,
mám syna 22 let. Synovi ve 2,5 letech zemřel otec. Následně jsem ho do jeho osmnácti let vychovávala s přítelem. S přítelem vycházel dobře. Pravým "otcem" mu však byl děda, který mu věnoval velmi svého volného času. Je jedináček. Syn byl vždy hodný, citlivý a chytrý, několik let hrál na klavír, skromný, chodil do lesa, rybařit..... Vystudoval víceleté gymnázium. Poté se dostal na VŠ. V době po maturitě se rozešel s dívkou. Já jsem si následně také našla nového partnera po rozchodu s původním dlouholetým přítelem. S novým partnerem syn vycházel 2 roky dobře. Pro úplnost uvádím, že nový partner s námi nežije ve společné domácnosti - zatím. Po odchodu na VŠ syn(byl na koleji) začal kouřit marihuanu a dostal toxickou psychózu. Rok se ambulantně léčil a celá rodina jsme se mu snažili poskytnout maximální podporu v překonání závislosti. V době léčby syn změnil VŠ (na jeho přání),studuje v místě bydliště. Bez problému v době léčby vystudoval první ročník. V létě si zařídil brigádu. Po třech měsících od ukončení léčby však opět začal kouřit marihuanu a opět dostal toxickou psychózu. Nyní se opět ambulatně léčí. Ovšem nyní již s námi nekomunikuje (na rozdíl od první léčby, kde se k problému stavěl rozumně), všichni jsme nepřátelé, na domluvy nereaguje, rodinu absolutně přehlíží. Neustále je pryč po nocích (prý přespává u kamarádek)a co víc, stále kouří marihuanu i přes léčbu. Domů se chodí každý den pouze umýt a najíst. Se současným partnerem jsme se domluvili, že se nebudeme stýkat, dokud se syn neuklidní. Syn se totiž najednou proti němu začal vymezovat, ačkoli přítel byl k němu vždy slušný, kupoval mu dárky, snažil se o společné aktivity (i když je to těžké s dospělým synem navázat vztah). Syn mi ani na mé dotazy nikdy neřekl co proti příteli má. Vůbec o něm sám nikdy nezačne mluvit. Přemýšlím, zda se s přítelem rozejít, dokud se syn nedostane ze závislosti. Uvažuji totiž tak, že pokud mu je přítel nesympatický a on třeba kvůli němu kouří marihuanu, že nechci být příčinou toho, že syn bude mít celoživotní psychické problémy a následky. Jednou mi řekl, ať si to všechno vyžeru....Nyní syn přestal studovat a na mé návrhy ať jde tedy pracovat nereaguje s tím, že studuje. Takže asi budu muset počkat až ho ze školy sami vyhodí. Všichni v rodině jsme z toho již absolutně vyčerpaní, s marihuanou už bojujeme takto dva roky a nemá to konce.... Vůbec nevím jak postupovat. K psychologovi na mé návrhy vůbec nechce jít. U současného psychiatra prý dobere prášky, když to chci, ale příště ho nikam nedostanu, jelikož jemu to prý nic nedělá. Vím, že ani s panem doktorem na psychiatrii toho moc nenamluví.
Odpovědí (1)