Dobrý den,

prosila bych o radu jak v rodině navázat zdravou a dospělou komunikaci mezi dětma a rodičema. Je mi 23 let, chtěla bych začít žít svůj vlastní život. Nejde to však doma, pořád se ke mně přistupuje jako k dítěti, v 7 večer musím jít spát, ráno mě budí v 6 a doslova mi říká, co si dát k snídani a neustále mě tlačí s časem, že to nestíhám a přijedu pozdě do práce. Přijedu z práce domů a říká mi co musím udělat, umýt nádobí, když se jí zdá, že to dělám jinak než ona, karhá mě, že to dělám blbě, když vařím, nemůžu míchat vlevo, protože ona to dělá doprava, když dělám těsto na koláč, tak pokukuje jak to dělám a kdyý je to jinak než dělá ona, zase mě poučuje..a tak dále, je to ho víc. Ale nejvíc mě štve, že když se snažím o tom komunikovat s rodičema na úrovni dospělého člověka, ponižuje mě, že jsem mladá a blbá a světu jěště nerozumím, že ze sebe dělám důležitou. Doma si čtu různe knížky o psychologii a navštěvuji psychologa, chtěla bych studovat psychologii a i v tomto si ze mě doma dělají srandu. Prý je to na nic a jsou to jenom nepoužitelné kecy. 1000x jsem se snažila doma o navázání normální komunikace s rodičemi, jako mi poradil psycholog, ale jakmile začnu jakoukoli vážnější konverzaci, tak mi začnou nadávat a říkat, nechť se raději naučím vařit a pod. Jak donutit rodiče, aby konečne komunikovaly a neutíkaly od komunikace?

Akceptovaná odpověď

pátek, leden 16 2015, 01:10 PM - #trvalý odkaz