Dobrý den,
prosím radu, jelikož jsem v koncích. Mám nezl. dceru, resp. za 5měsíců ji bude 18l. Jsem rozv. několik let, ještě mám v péči jejího sourozence - 13letého syna. Otec se nezajímá od mala, je to typ vše musí vést do extrémů, lži a komediantství, naschvály, provokace, žádná pomoc ani optání na děti, ani pohled dětem. Má novou rodinu a 2nevlastní děti, které zahrnuje vším. Těžce jsem nesla jeho nezájem o vlastní děti dlouho, lži a komediantství píši proto, že přitom všem tvrdí, že on má děti rád a že byl od nich odtržen. Odtržen tzn. že jsem mu je nabízela kdykoliv, ale nechtěl, vídal je v sobotu pouze dle rozhodnutí soudu a i ty 2dny v měsíci je zavezl ke svým rodičům. Děti s ním přestali komunikovat, když sám neuměl a jen u rodičů četl noviny, či spal /než si zavedl novou rodinu/, pak se vymlouval, že nemůže přijít pro ně, a tak se přestal stýkat úplně. Bohužel dcera podědila jeho povahu - ikdyž jsem ji vždy všude vychvalovala, opak byl pravdou. Výživné platí otec, /jednou neplatil-exekuce/ a stálo to mě hodně sil a nervů - ustát jeho lži a komediantství u soudu jak má děti rád a vůbec dostat z něj na děti korunu. /doposud jim nekoupil a to je už 10let ani balík bonbonů/. Abych se vrátila k dceři, jelikož jsem s ní několik let měla problémy ve smyslu, že nikdy nikoho nerespektovala, neměla úctu, a dělala si co chce, tzn. že když jsem jí něco zakázala či poprosila ať nedělá - jus udělala. Nebylo s ní domluvy, někdy jsem musela vztáhnout ruku, místo, aby přestala po jedné facce-začla řvát na celý byt, jako by ji tu někde zabíjel. Nechápu to, vím, že to dělala schválně, nikdy jsem na ni nevztáhla ruku pro nic za nic a sama jsem se natrápila kvůli toho, že nebudu ani mluvit. Čekala jsem, že po učí, jelikož s prosbami a kamarádskou domluvou to nikdy nešlo. To píšu o min. čase snad do 15let, co nastoupila na střední školu-začala být vulgární tak, že už jsem to nezvládala. Přišla jsem o hodně prací, neustále jsem chodila ve stresu s ní do práce, když jsem ji pohrozila otcem-vysmála se mi do pusy, s tím, že na nich sere. Má beznaděj s ní přesahovala mou možnost žít už tady a kdybych neměla syna, tak nevím kde dnes už jsem. Ten je naštěstí s chováním úplně někde jinde a jen po mém zvednutí hlasu, vždy přestane či se omluví, ona po mém zvednutí hlasu, začne rozbíjet nábytek, řvát na celý barák, posl. roky mi nadává do kurev a pičí, před měsícem jsem přišla o další práci kvůli stresu, kt. v práci pak neunesu a končím, nemám klid několik let doma s ní. Nikdy jsem nedělala rozdíly, vždy dostali stejné dárky, stejné hodnoty, po ní jsem chtěla akorát trochu pomoci s domácností-úklidy, nádobí, žehlení. Myslím si, že není normální, já a syn jsme se báli prázdnin, protože ona nevydrží jeden den v klidu doma žít, tak jsem jí poslala na brigádu i z toho důvodu, že mi řekla, no a co krávo, já si tu budu řvát jak chcu, dej mi prachy a já půjdu. Toto vydírání jsem neustálá, několikrát jsem ji říkala, jak se ti tu nelíbí-běž k otci, máš kde jít, o mě neustále tu svou sprostou pusu otvírat nebudeš. Starala jsem se tolik roků, snídaňky chystala pozdě v noci, svačinky, skoro už 18leté, praní, úklidy, nebudu popisovat její hygienu, kdy je schopna tu ležet spodní prádlo všem na očích převrácené, neměla jsem už nervy na ní. K otci nechtěla, nikdy jsem jí tu nedržela ba naopak, když se Ti nelíbí jsem říkala, běž k otci a já myslela, že z důvodu, že ví, že se nestaral atd...k němu nejde, ale ona z důvodu, že by si to u něho nemohla dovolit co k matce, proto tam nešla dříve během života. Jelikož jsem ji dokopala na internát, nešlo to už snášet, věčně mi tu něco kradla, to co jsem ji prosila ať nebere-stříbro, kosmetiku, oblečení a jiné. Nezl. syn to snášel těžce, vždy jak jsem se rozčílila, to nesl špatně, kolikrát mě prosil, ať ji pošlu pryč někde. Často se mu opakovaly nemoci a nemluvě mi, nezabíraly antibiotika ani troje, pořád jsme se synem marodily, už jsem chtěla klid i ve jménu druhého dítěte. V prváku střední školy si našla nějakého přítele přímo ze třídy, jelikož sama měla problémy s učením a věčně nestíhala, řvala na nás držte huby od prváku, nebo jak šla ona spát, museli jsme jít i my, aby ji nikdo nerušil. Synovi bezdůvodně nadávala do chcípáku, zkurvysynů, věčně nervozní, nestíhala si ani jídlo nachystát, tyto nadávky a šikanu jsem držela od prváku, chtěla jsem se kvůli stěhovat z podnájmu kvůli ní a ostudy, ale neměla jsem peníze, kluka jsem jí snažila se domluvit, že jestli by nepočkala do maturity, že nebude stíhat už vůbec se zabývat klukem-neposlechla. Opět lhala mi stýkala se s ním za mými zády, oblékala se vyzývavě, že mi z toho bylo špatně a přitom mi lhala do očí, že s ním nic nemá, že jsou kamarádi. Na brigádu nechtěla, že bude mít z prázdnin hovno, já chtěla ať jde, jelikož jsme se jí tu báli a jejich vyprovokovaných kraválů, ostudy, vulgarismů apod. se synem a také vydírání naval prachy a já půjdu, chtěla jsem ať si vydělá a jde sama a né za mé peníze, když se jí tu nic neděje. Nakonec si vydělala a šla na internát, resp. s našim vyhozením už, ale celkově i v její prospěch-má tam samost. pokoj, klid, a já jsem ušetřena poslouchat její nadávky, uklízet bordel a za ty roky vzhledem k mé psychice a syna jsme měli na klid myslím právo. To co se dělo na internátu nevím, ale chci se dostat k zásadnímu problému a zhoršení jejího chování, který nastal v době pobytu na internátu:

Začla jezdit na víkend, vždy jsem jí napekla, navařila, šla odprovodit, slušně jednala a zdálo se mi, že je spokojená. Nicméně jsem se dozvěděla, že tam měla jedno požití alkoholu a posl. 2měsíce jsem si všimla, že je tak vulgární a agresivní jak nikdy. Vždy přijela vzala jídlo, hodila hadry na vyprání a začala nezl. bráchovi bezdůvodně nadávat do hovad, kurev, když jsem jí řekla, co se Ti jako děje, přestaň mi tu v bytě zas vulgárně nadávat nebo se seber a jeď, nepřestala seděla tu dál a nadávala, že synáček nic nemusel co ona, řekla jsem ji, vždyť si holka, pomáhala si mi to co ostatní a já Tobě, nepřestala mu nadávat, aniž by ji něco dělal, ona nepřestala - tak a dost nebo dostaneš facku - otočila se na mě žduchla mě na celý stůl a řekla co na mě šaháš Ty pičo jedna, v tu chvíli jsem pochopila, že je to vážné a že s úctou a respektem k matce je konec. Nebudu mluvit, že syn se rozbrečel a co se dělo u nás, řvala na nás vulgárně ještě na chodbě, třískala furt dveřmi a tyto příjezdy se opakovaly, začala jsem se bát jejích příjezdů a chtěla odejít se synem, neměli jsme kam. Nestíhala si nikdy nic nachystat ani oblečení, nadávala mi za to, nenašla jedny boty její a na chodbě normálně zařvala-do piče, kurva kde jsou, bez ohledu, že tu nebydlí sama! Když jsem jí zavolala přes týden jak se máš-zařvala na mě do telefonu co mi voláš, co otravuješ. Tak už jsem jí ani nevolala. Trpěla jsem neskutečně, o stresu co mám nebudu se vyjadřovat, jak mě to mrzí její chování, pak tu jezdila s vyhrůžkami - naval výživné, a počítej s tím, že tu nepáchnu, tak si zvykej krávo, že Ti s ničím nepomůžu. Obrečela jsem to, dostala jsem třetí antibiotika, o stresu lékaři neví, syn teploty na svátky-pak přijela před vánoci a začla na novo s vyhrůžkami výživným, nadávkami, vulgarismy - řekla jsem ven, vypadni, sbal si věci a vypadni, nedám Ti nic za to chování, pošlu to zpět otci a ten ať si s Tebou vyřizuje, ukázala mi prsteníček, že otci je u prdele, jestli to nevím a doslova tím, že otec nemá zájem se mi vysmála, mi matce, která se o ní celou dobu starala!!! Nikdy jsem po něm nic nechtěla, ale kvůli jejího neúnosného chování jsem mu volala po x letech-řekl no a co, máš je v péči tak se starej, já mám nový život. Je to hrůza, už to psychicky nedávám. Celou dobu mi lhala, na intru se stýkala s tím klukem /v prváku jsem ho v sms žádala, neměla ještě 15l ať jí dá pokoj, že by mohli být kamarádi do maturity, napsal mi něco, že se budu divit až otěhotní s někým jiným, nechápala jsem to, něco jsem mu na to, že je spratek napsala, on předal telefon jeho mamince, je jedináček a ta mi napsala, ať si políbím prdel, tehda jsem jí řekla, že jestli bude s touto rodinou pokračovat, tak ji v životě na svatbu nepůjdu, pochopila jsem to totiž tak, je to nějaký míšenec, velký frajer a nepochopila jsem jeho matku, že mu cpe ještě né 15ti letou do postele a souhlasí s tím-to jsem nepochopila/, s tím, že mi tu chodila z internátu vyhrožovat naval výživné-jak mi vyčetla před svátky a 2měsíce její nadávky co přijela kvůli výživného, jsem pochopila jsou i jeho rady či jeho rodiny, nevěděla jsem do svátků, že s ním se stýká během internátu, jsou spolu každý den ve škole, nechápu to, že jsou spolu žít do podnájmu, že jeho matka jim byt zařizuje-proto po mě chcou peníze-výživné její,to byla pro mě rána nebeská, krom toho, že jsem nic nevěděla, že mi lhala, že s ním nic nemá, doslova mi řekla, se posereš ty krávo, že? že spolu budem v jednom bytě spát, to nepřežiješ co-se mi arogantně vysmála a ještě chodí po úřadech si zjišťovat nárok na výživné, jak mi řekla, že si zjišťovala, že chování její nikoho nezajímá, ze zákona to výživné jí musím navalit, že se u jeho rodiny na mě stěžuje, že vše ví, říkám ji co jako, co se Ti děje, krom toho, že ty nás tu furt šikanuješ, máš všechno střechu nad hlavou a furt šikanuješ nadávkami, řekla mi, že ví jaká jsem kráva, a že ji to doma neklape, proto jí jeho rodina pořizuje byt, tak to jsem už neunesla a vyhodila jí k nim, řekla mi však jo, jdu ty krávo a už se neukázala ani na Štědrý den, předpokládám, že je u nich, ale nevím co mám dělat. Stará se o výživné a přitom zhoršila i známky ve škole, táhne s cízím a cizí rodinou. Domu ji nemůžu vzít, už s ní žít ani syn nechce, zkusili jsme si dost, vím, že je lhářka, komediantka /celý otec/ a ani nevím co jím tak navykládala, strašně se trápím - nevím zda ji mám zaslat to výživné na internát, když nemá 18l, na mobil neodpoví, věřím, že je u nich, tak se vyjádřila, že k nim jde, ale nemá 18l, vyprovokovala mě-já ji vyhodila - musela /přesto to není správné, abych nevěděla kde je a bojím se o ni, ale zpátky né/ jinak by nás tu přes svátky a v budoucnu přivedla nevím kde se synem a s psychikou. Co mám dělat, bojovat s ní-nedat jí výživné až v 18ti letech? Brigádu má i přes rok. Nebo jí vyhovět a zaslat peníze. Můžete mi poradit. Sil už moc nemám. Zaráží mě, že jeho rodiče mě nekontaktovali k uvědomění, že u nich je, nevím co jím tam navykládala, je mi z ní zle a nevím co dělat. Děkuji.

Akceptovaná odpověď

sobota, leden 10 2015, 03:24 PM - #trvalý odkaz