Partnerský problém

Dobrý den,
moc nevím, jak začít, ale snad se nějak doberu toho, na co bych se rád zeptal. Po dlouhém chození jsme se před nedlouhou dobou s partnerkou vzali; asi rok před svatbou jsme se však asi na měsíc rozešli/nerozešli, prostě partnerka se nakonec rozhodla zůstat. Tehdy jsme si vyjasnili, co jeden od druhého očekáváme, řekli jsme si, co bychom na svém chování měli změnit, řekl bych, že jsme se oba snažili, aby to nějak fungovalo a ono to - alespoň dle mého vědomí - docela fungovalo. Samozřejmě tu a tam přišly hádky, nejasnosti, konflikty: já jsem občas zbrklý, impulsivní a cholerický, celkově co na srdci, to na jazyku. Moje manželka je ve své podstatě pravý opak: váhavá, uzavřenější, ne vždy jistá, řekl bych, že i pochybuje o sobě samotné. Vždy jsem to nicméně považoval za docela slušnou kombinaci, aspoň z mého pohledu to vypadalo tak, že se doplňujeme, že ona tlumí moji impulzivitu, já ji "ponoukám" do akce. Před svatbou byl jeden z těch zásadních problémů to, že manželka měla z nějakého důvodu pocit, že neví, co chce, možná měla pocit, že ji svou dominantnější povahou trochu válcuju. Nezávisle na sobě jsme navštěvovali psychologa, kde nám bylo doporučeno, abych já na ni tolik netlačil, dával jí víc prostoru a času k rozhodnutím, k tomu, aby mohla být sama sebou a měla pocit, že o sobě rozhoduje ona sama, ona že by měla více komunikovat.

De facto na výročí svatby došlo k události, která vyeskalovala v to, co dost zavání rozvodem. Nejspíš však u ní půjde o nějakou špičku ledovce problémů. Na základě nějaké mé opět zbrklé akce pramenící nejspíš z frustrace z neustálých problémů se "stavbou", spousty pracovních a jiných povinností, toho, že navzdory plánům jsme se rok a půl nikam neposunuli i pocitu, že se v daný okamžik nezachovala férově došlo k tomu, že mi manželka řekla, že aktuálně se nechce stěhovat (třebaže jsme měli podepsat hypoteční smlouvu), tzn. opakuje se situace z před dvou let, kdy vlastně ona neví, co chce. Tam, kde žijeme, má dobře placenou práci, známé, kamarádky, tam, co se máme stěhovat, by byla jen její rodina a pár kamarádek. Totéž je s dítětem. Plánovali jsme dítě, nedaří se, což je dle mého názoru zapříčiněno... no... ne zrovna produktivní frekvencí tvorby dětí, což má za následek to, že se nemůžeme přestěhovat, a to i proto, že manželka má dobře placenou práci, která by se odrazila na slušné mateřské. Ale ani co do hledání práce nevyvíjí žádnou zásadní aktivitu - což říkám z pozice člověka, který má za to, že pokud něco chceme, měli bychom se o to zasadit především sami. To znamená, že podle mého názoru jsme se rok a půl nikam neposunuli: jen jsme udělali kroky, které nás stály spoustu peněz, což mě dost deptá.

Když jsme se o tom včera bavili (no, spíše to byl dost jednostranně oslabený dialog), řekla mi, že to, co jsme chtěli změnit, se zásadně nezměnilo, že neví, jestli určité aspekty mého chování nejsou součástí mé povahy, která se nezmění. Prý jsem negativní (totéž si myslím já o ní, že optimismem a dobrou náladou zrovna nehýří), že by chtěla čas sama pro sebe a jiné věci. Vyznělo to tak, že se chce rozvést, protože nemá pocit, že by se to dalo zlepšit, že nevěří, že to, co je problém teď (a prý bylo i před tím) problémem nezůstane pořád, protože jsme každý nějaký.

Stejně jako před těmi dvěma roky to byl blesk z čistého nebe. Nedokážu moc sedět se založenýma rukama a jen nečinně přihlížet tomu, jak se hroutí to, co jsme budovali, jak se můj sen o společném domě hroutí (ano, uvědomuju si, že to byl možná jen můj sen), zároveň však asi nechci žít ve vztahu, který stojí na hliněných nohách co do nějaké společné budoucnosti. Chtěl bych něco dělat, ale nevím co. Manželka pro mě až do včerejška byla velkou oporou, rád s ní dělám různé věci, pokud odmyslím konfrontace, které mně osobně nepřijdou nad rámec toho, co asi je běžné, myslím, že jsem s ní šťastný. Mám ji nechat být, dát jí prostor, ať se rozhodne sama, a prostě přijmout to, co přijde - ať to bude cokoli, nebo mám nějak "intervenovat", mluvit s ní, vysvětlovat, chtít, aby mluvila ona? Chci říct, že mám vůli na tom vztahu pracovat, ačkoliv se moje důvěra v ni, v to, že máme možnost vybudovat něco stabilního, zase otřásá v základech, ale nevím, kde mám začít, co je to, co jí vadí. Děkuji moc za odpověď. MBP

Akceptovaná odpověď

pondělí, září 22 2014, 05:16 PM - #trvalý odkaz