Dobrý den, je mi 23 let a mám nádhernou 2 letou dcerku. Jejího otce jsem potkala v práci, byla to láska na první pohled. Bláznivě jsme se do sebe zamilovali. Hned jsem chtěla aby se nastěhoval ke mě do bytu, abysme spolu mohli být pořád. Zpočátku jsme se poznávali a bavili se po diskotékách. Byl milý, vtipný, pozorný, líbili se mu romantické písničky a naslouchal tomu co říkám. I já na oplátku naslouchala jemu. Už od začátku vztahu mi vyprávěl o své ex, se kterou má taky dceru, ale nemůže jí malou vídat, protože mu to ex nedovolí, dokonce i do rodného listu uvedla otec neznámí, jejich vztah už krachoval prý před porodem, kdy se začala ona sbližovat se svým bývalým manželem se kterým už měla syna, tak je často navštěvoval. Když se můj ex vrátil z ciziny, zjistil že se ona vrátila zpět k manželovi i sexuálně a to byl konec. Můj ex mi vyprávěl o své bývalé tak často a s takovými detaily, že bych zanedlouho věděla i číslo její podprsenky a tak jsem mu řekla, ať už přestane, že je mi to nepříjemné. Jeho historky o tom jak se o ní staral když byla těhotná a že nechodil do hospody a to jak měl ošklivé dětství mě přimělo přemýšlet nad tím, že si uděláme vlastní rodinu. Nejdřív mě varoval, že má jistý dluh. Že musí platit 4,5 tisíce měsíčně ještě 3-4 roky a já si řekla že i tak bysme to zvládly, takže když i on souhlasil tak jsem vysadila prášky a vlastně ihned otěhotněla. Asi ve 4 měsíci těhotenství mi oznámil že mi neříkal pravdu. Že prý platí 6,5 tisíc a je to na 9 let. Nezmohla jsem se ani na slovo. Byla jsem v šoku a řekla mu že to prostě nějako zvládnem. Dále mi záviděl, když jsme spolu bydleli a viděl mě psát na počítači, že umím psát všemi deseti prsty. Proto mi říkal, že jsem zasranej hacker, že on se narodil v takovém a takovém roce, takže oni neměli počítače na škole a že byly tak chudí, že ho neměli ani doma. Vůbec ho nezajímalo, že já se to učila 4 roky na škole. Dále když hrála nějaká písnička zpívaná španělským jazykem a já si jí třeba jen notovala, hned mě sjel, proč to dělám, o co se jako pokouším. On totiž jeho otec je kubánec a můj ex se učil španělsky. A jelikož já španělsky neumím, tak pro něj bylo naprosto nepochopitelný a urážející, když jsem se pokoušela písničku užít. Nebylo by od věci říct, že můj ex velmi často pil. Když jsme spolu začali, přišlo mi to normální protože i já si užívala života a tak jsem chodila s ním. On však chodil i když jsem otěhotněla. Několikrát do týdne. Někdy domů přišel opilí a ještě si něco koupil, někdy se opil až doma a někdy nepřišel domů vůbec. Na sms neodpovídal, telefon nebral a ještě mu přišlo urážející že já mám o něho strach, když on je chlap. Když už přišel domů a pil, byl vzhůru, až do rána a seděl u notebooku a pil a kouřil a poslouchal písničky a bůh ví co ještě. Mě vždycky jen vynadal ať táhnu chrápat, že jsem rozmazlenej fracek co měl vždycky všechno, že mám úplnou rodinu a hodně příbuzných a on ne, protože jeho táta se krátce po jeho narození vrátil na Cubu a jeho matka musela sama živit 3 děti. Takže neměli někdy ani na chleba, takže neměli ani na ten počítač tak jsem jen já ten zasranej hacker, a že neměla jeho máma na to aby jeli na lyžák atd. Že ale na co je pyšnej, že umí španělsky a vysmýval se mi že já ne a že jim nerozumim a naschvál si ty písničky pouštěl a smál se mi do obličeje. Jednou už jsem ho měla plné zuby a řekla jsem mu něco, co nikdy nikomu před ním.
Že ne každý měl tak úžasný život, jak si myslí! Mám rozvedené rodiče. Můj táta o mě něměl nikdy zájem a moje máma si našla nového chlapa. Dnes mu říkám táto, ale někdy bych mu dala pecku mezi oči. Mojí mámě ubližoval i nám. On si přivedl z bývalého manželství dceru a syna. Byly s mámou tak zamilovaní že na nás oba kašlali. Zavírali se do obýváku, kam jsme museli ťukat! Celé dny jsme se toulali raději venku a když už si nás táta všiml, mlel nějaké svoje psychologické kejdy, díky kterým máme tak akorát nějakou divnou poruchu, protože dodnes když s náma táta mluví, chce se mi brečet. Bil nás když jsme se špatně učili a mě tuplem, protože jsem se odmítala rozbrečet. Byla jsem vždy ta silnější a průbojnější z nás tří dětí a on byl z toho udivený a je dodnes když si na to vzpomene. Sestra byla nejmladší takže rozmazlovaná. A bratr se chodil zahřívat ke mě do postele. Sestra o tom dodnes neví. Řekla jsem to rodičům a našetěstí mi věřili a učinili vše pro to aby se nic už nestalo. Dali bratra do svého pokoje a sami rodiče si udělali ložnici v obýváku. Stalo se to jen párkrát ale i tak jsem z toho byla vyděšená, když jsem měla ráno mokré peřiny nebo když jsem se probudila a on se ke mě lepil. Bylo to nechutné. Nemyslela jsem na to do doby než si můj ex začal neustále na svůj hrozný život stěžovat. Snažila jsem se mu vážně pomoct. Mluvila jsem s ním o tom když byl střízliví. Chtěla jsem ho pochopit. Chtěla jsem mu dát rodinu, jakou neměl a ani já. Myslela jsem si, že naše láska to všechno dokáže smazat. Že přestane žít minulostí. Neustále mě, pak když jsem tu řekla tohle o své rodině, ponižoval. Říkal, že by se to mělo ohlásit na policii, ale já byla proti, jako proč? Když se to vyřešilo v rodinném kruhu a už se to stalo tak dávno, že jsme byly ještě děti. Můj ex z toho měl pocit že bratra bránim a že se mi to asi moc líbilo, a že bych to klidně chtěla aby to udělal znovu a neudělala bych s tím nic, že ho mám jít zahřát do postele, a že bůh ví jestli mi to nedělal i otec a že jsme úchylná rodina atd. Nakonec mě dostal i s tím že prý to dítě co čekám není jeho, Ale mýho bráchy, nebo otce nebo milence nebo dokonce gynekologa. Byla jsem z toho hotová. Ani jsem v těhotenství nepřestala kouřit nebo bych se zbláznila. A tak se střídali jeho střízlivé dny a opilé dny. Já ho začala nemít ráda. Pořád mi v něčem lhal, co slíbil tak nedodržel. Ztratila jsem v něm důvěru. Hospoda a kamarádi byly přednější. Bylo mu jedno že čekáme rodinu. Za kamarádem vyrazil i ze zásnubní večeře. Byla doba kdy věřil dokonce svým kamarádům víc než mě, a když mu něco nakecali, třeba že jsem někdy něco měla s tím a tím, tak on jim to věřil a byl schopný se kvůli tomu semnou rozejít. Já ho na kolenou, těhotná, prosila ať mě neopouští, že to není pravda. No horor. Už i ten sex mě přestal bavit. Tak si ho vynucoval. Prostě na mě lehl a když se udělal tak si myslel že se mi to líbilo. Byla jsem s ním protože jsem si myslela, že je schopný se změnit když jsem mu říkala at už toho všeho nechá jinak ho opustím. Nezměnil se nikdy a v ničem za celý tři roky co jsem s ním v tom pekle žila. Když jsem se bránila jeho urážkám jen jsem přilívala olej do ohně. Hádali jsme se i před dcerkou. Chytil mě dokonce pod krkem.
Dnes už nejsem ta usměvavá, optimistická, normálně uvažující bytost. Stala se ze mě troska. Jen má dcera mě drží nad vodou. Začala jsem hlavně díky ní brát prášky, ale psala mi je paní doktorka obvodní. Občas mi příjde, že nepomáhájí, ale k psychiatrovi už nechci, tam jsem byla a moc mi nepomohl s mojí depresí a úzkostí a s pocitem že už je život ztracený. Nemohu si odpustit, že jsem svému dítěti našla takového otce. Tím, že jsem jsem ho nakonec stejně musela opustit, nemá ani otce tak jako já. Dodnes i když už jsem půl roku od ex, mi píše ponižující a výhružné zprávy. Kdybych neměla ty prášky tak věřím tomu, že se k němu vrátím, jen proto aby mi dal pokoj. Teď mám ale za sebou svoji rodinu a je to dobré. Horší jsou ty pocity ve mě, kterým nikdo nerozumí. Nikdo v mém okolí si neprošel ničím podobným jako já, a já nevím jak se s tím vypořádat. Dokud jsem ty prášky nebrala tak jsem téměř nespala ani nejedla, bylo mi zle od žaludku a svíral se mi hrudník. Teď už sice v noci spím, ale stále než usínám a i jindy během dne přemýšlím na tím co se všechno stalo, nemůžu si prostě pomoct. Nikdy se asi nevyrovnám s tím, jak moc jsem milovala a jak moc mi ta osoba ublížila. Do toho všeho má o mě zájem jistý můj kamarád se kterým jsem začala chodit. Bylo to všechno ale asi moc narychlo. Zřejmě jsem byla šťastná že mě někdo má rád a chce mi pomoct. Ted ale když má zamnou přijet na víkend. Mám další deprese. Nemiluju ho, nechci aby se mě dotýkal, a jeho romantické smsky mi příjdou k smíchu. Ze sexu je mi zle. Nedokážu si to ale představit ani s nikým jiným. Je mi z té představy úzko a špatně od žaludku. Mám pocit že se prostě chlap chce udělat a to je účel. Nedokážu se přetvařovat, ale ani o přítele nechci přijít. Myslím ale že si nezaslouží aby byl zrovna semnou i když mě miluje a malou má rád. Potřebuji pomoc odborníka, ale nevím jakého, nemám už sílu prohledávat internet. Potřebuji asi nějaké terapie, opravdu nevím, kdo mi z tohohle pomůže :(

Akceptovaná odpověď

pátek, říjen 24 2014, 03:47 PM - #trvalý odkaz