znásilnění, vztah

Dobrý den,

chtěla bych Vás požádat o radu. Je mi 23 let, vždy jsem si myslela, že jsem silná. Dokázala jsem se vyrovnat s vážnými rodinnými problémy, s bulimií a mnoha dalšími zkouškami života. Přesto se se zážitkem z letošního léta nezvládám vyrovnat. I přes to, že se tak moc snažím. Je to 5 měsíců od noci, kdy jsem byla znásilněna. Stále mi jen vzpomínka vtiskne slzy do očí, opět přijdou výčitky, pocit viny a přemýšlení o kdyby. V rámci studia se pohybuji v oblasti poradenství a psychologie - logicky si umím uvědomit, že vinu nese on, že vyrovnat se s touto skutečností chce čas. Přesto hlava je jedna věc a mé prožívání druhá.
Hrozně ráda, bych našla způsob jak zvládnout svůj vztah. To je také důvod proč Vás prosím o radu. S přítelem jsme spolu 5 let. Teď přesně nevím jak to rychle shrnout. Je pozorný, hodný, miluji ho a je to ten s kým jsem chtěla založit rodinu. Nyní se však od měj vzdaluji. Já i on jsme vždy měli rádi sex a měli jsme ho hodně. Vídáme se kvůli jeho studiu jen o víkendech. Přes týden mi neskutečně chybí, je mou oporou, chybí mi jeho blízkost, obejmutí, pohlazení. Na druhou stranu celý víkend mám bolesti břicha a stres z jeho potřeby sexu a z toho že je se mnou a vím že přijdou chvíle, kdy bude potřeba jej uspokojit. Nebývám vzrušená, nemám chuť na sex a ani mi nechybí. Uspokojit jej mi je nepříjemné přesto vím, že mu musím pomoci a svým způsobem mu i pomoci chci - bojím se, že dřív nebo později by si našel milenku. Překonávám se, ale o to je to pro mne tisíckrát těžší. Dělám to pro něj, protože mi na něm záleží, na druhou stranu sama o to víc cítím k tomu odpor. Navrhovala jsem mu aby si našel na sex jinou slečnu, dokud to nebudu opravdu chtít a nepřijdu s potřebou sexu za ním sama. Tento návrh odmítá. Snaží se vymýšlet způsoby jak bych mohla mít zase ráda sex, vzal mě na místo, kde jsme spolu byli poprvé, je velmi pozorný, dává si záležet s předehrou, ví co se mi líbí a často mne dlouhé chvíle rozmazluje. Ty chvíle jsou úžasné a neuvěřitelně mne naplňují, uklidňují a úžívám si to. JENŽE pak chce pokračovat (orální sex, sex) a najednou je vše pěkné pryč :'(. Ještě ani nezačne a já se už se těším až skončí. Často pláču, mám svalový třes a jsem psychicky neuvěřitelně unavená.
I přes to, že věřím že s ním bych byla šťastná, nyní mám pocit, že by bylo lehčí se s ním rozejít. Neměla bych pocit viny, že jen neuspokojím, nemusela bych se nutit do věcí okolo sexu. Nechci to ale řešit takto, věřím, že se s tím dá něco dělat a najít lepší řešení.
Vypovídat se kamarádce, mluvit o problému a svých pocitech na rovinu s přítelem mi přineslo jistou úlevu (přesto, že mne poslouchá, si myslí že to nechápe), přesto bych Vás chtěla požádat o odbornou radu jak s tím žít. Jak si tím nenechat tak moc negativně ovlivnit život.

Jsem plná pocitů, názorů a myšlenek. Napsat tento dotaz přesto bylo moc těžké a mám obavy, zda to bylo správné. Chci se ale pokusit udělat vše, abych se vrátila do normálního života.

Za Váš čas a Vaši odpověď mnohokrát děkuji

Akceptovaná odpověď

středa, prosinec 03 2014, 02:45 PM - #trvalý odkaz